5. Perorální antidiabetika – přehled, nežádoucí účinky, postavení v praxi

"DM2 jen na dietě" už v moderních guidelinech není

Metformin – biguanid, “zlatý standard”, max 3 g denně, snižovat podle renálních funkcí, s jídlem, KI stavy s nedostatečným okysličením tkání (angina pectoris, žilní insuficience…) po jídle ve více dávkách, dyspepsii lze předcházet i formou s prodlouženým uvolňováním, kombinace s DPP inhibitory.

Deriváty sulfonylmočoviny - sekretagoga, starší skupina, levná, větší riziko hypoglykemie. V současnosti gliclazid (i retard forma), glimepirid, gliquidon. Obvykle jednou denně.

Inhibitory DPP – sitagliptin (Rybelsus), linagliptin (Trajenta), vildagliptin (Tutecvi) – inhibicí rozkladu gastrointestinálních hormonů zvyšuje endokrinní sekreci inzulinu.
Ráno nalačno, zapít deci vody (Rybelsus). Linagliptin i při středně těžkém ledvinném selhávání. Jednou až dvakrát denně. Čato kombinace s metforminem.

Glifloziny – dapa-, kana-, empa-, saxa-. Blokáda Na/glc symportu a tedy snižování hladiny glykemie a sodíku zároveň. Jednou denně, mají i kardiologická data, hlavně u žen teoreticky častější infekce urogenitálu kvůli přítomnosti glc. Vyšetření na glukózu v krvi nemá význam/falešně pozitivní výsledky na nekompenzovaný DM. Bez závažných interakcí, mírně diuretické, na vzestupu, běžně v kombinaci s metforminem.

Inhibitory alfa glukosidázy (akarbóza, miglitol) – pro silné NÚ jen velmi okrajově, při hypoglykemii se musí podávat glukóza, ne složité cukry.

Repaglinid - sekretagogum – jednou denně před hlavním jídlem, riziko hypoglykemie.

Thiazolidindion - pioglitazon - PPAR gamma agonista

Předchozí otázka | Rozcestník | Následující otázka