Definice: Srdeční selhání je klinický syndrom, jenž je charakterizován typickými symptomy (např. dušností, otoky kotníků a únavou), jež mohou být doprovázeny známkami (např. zvýšenou náplní krčních žil, chrůpky na plicích a otoky končetin), vyvolanými strukturálními a/nebo funkčními srdečními abnormalitami vedoucími ke sníženému srdečnímu výdeji a/nebo ke zvýšeným nitrosrdečním tlakům v klidu nebo při zátěži. (Souhrn Doporučených postupů ESC pro diagnostiku a léčbu akutního a chronického srdečního selhání z roku 2016)
Typické příznaky:
ACEi: captopril, enalapril, lisinopril, ramipril, trandolapril - lék volby, viz schéma výše, pří nensnášenlivost sartan
BB: bisoprolol, carvedilol, metoprolol sukcinát, nebivolol - zde lék volby, brání remodelaci myokardu, má antidysrytmický účinek
MRA: eplerenon, spironolakton - snižují otok, zvyšují kalemii, spironolakton častěji pravděpodobně pro méně nežádoucích účinků
ARNi: sacubitril/valsartan - nové léčivo, dobrá mortalitní data, snižuje riziko rehospitalizace.
Inhibitor If kanálu: ivabradin, dle výše citovaného doporučení nad 70 tepů za minutu u trojkombinace a EFLK nad 35%
Inhibitor beta-oxidace mastných kyselin v myokardu: trimetazidin u kombinace s BB pozitivní efekt na anginu pectoris