3. Inzulinoterapie, správná aplikace inzulínu

Zásadní role především u DM1, u DM2 spíše doplňková léčba při nedostatečném efektu jiných antidiabetik.

Přípravky lze dělit podle trvání účinku na krátce působící (lispro, glulysin, degludec), středně působící a dlouze působící (detemir, glargin). Dělit lze také podle způsobu apliakce na pera, inzulinky, infuze a pumpy. Aplikace subkutánně.

• Místo vpichu vydezinfikovat
• Střídat strany (břicho, stehno) kvůli prevenci lipodystrofie a kožní amyloidózy
• Nabrat kožní řasu
• Vpich pod pravým úhlem, u lidí s minimem tuku v podkoží ostřejší úhel
• Po vpichu napočítat do pěti a až potom vytáhnout
• Měnit jehly po každém použití

Inzulin nesmí zmrznout. Používané pero typicky čtyři týdny 15-25 stupňů (ale třeba Tresiba do třiceti stupňů osm týdnů).

Nejrychleji se inzulin vstřebává z břicha, nejpomaleji ze stehna.

Není vhodné napichovat jizvy, poškrábanou nebo zanícenou pokožku kvůli riziku změny farmakokinetiky.

Diabetik by měl mít vždy po ruce sladkou potravinu pro případ předávkování inzulinem, prodávají se i speciální sladké SOS roztoky (GlucoStep). Mezi SOS preparáty patří i glukogen - GlucaGen HypoKit a nasální prach Baqsimi.

Předchozí otázka | Rozcestník | Následující otázka