11. Polotuhé léčivé přípravky připravené v lékárně určené k aplikaci na kůži, rozdělení, metody přípravy v lékárně, použití automatizovaných zařízení, příklady z praxe

Farmacie pro praxi: Teoretické aspekty hydrofilních a ambifilních krémů

Masti

Bezvodé nebo téměř bezvodé, obvykle lipofilní přípravky. Nejčastěji na bázi vazelíny (bílá, žlutá) nebo jako emulgující masťový základ synderman.

Pro svůj komedogenní efekt nejsou vhodné pro použití v oblasti obličeje, obecně lze na jemnější kůži doporučit spíše krémy.

Whitfieldova mast 100 g

Rp.
Acidi salicylici 3,0
Acidi benzoici 6,0
Adipis lanae ad 100,0

Ke směsi kyseliny salicylové a kyseliny benzoové se po částech za stálého roztírání přidává tuk z ovčí vlny roztavený na vodní lázni a míchá se do úplného vychladnutí.

https://iplprecept.cz/prescription/whitfieldova_mast_100_g_iplpreceptcz

Keratolytikum. Receptura se objevuje i s bílou vazelínou namísto a. lanae a v jiných poměrech účinných látek.

Mast s dexamethasonem 0,025% 10 g

Rp.
Dexamethasoni acetatis 0,0025
Propylenglycoli 0,25
Syndermani ad 10,0

Ve třence s těrkou se rozpustí dexamethason-acetát v propylenglykolu (nebo se použije 0,25 g Dexamethasoni acetas solutio 1% ČL 2017). K roztoku se po částech přidává masťový základ Synderman a mast se důkladně promísí.

https://iplprecept.cz/prescription/mast_s_dexamethasonem_0025_10_g_iplpreceptcz

Ze tří dostupných variant dexamethasonu je do lipofilních mastí vhodný především acetát.

Mast s mupirocinem 2% 15 g (náhrada za Bactroban)

Rp.
Mupirocini 0,3
Macrogoli 300 2,7
Macrogoli ung. ad 15,0
M. f. ung.

Nejprve se připraví makrogolová mast dle ČL 2017, tj. oba typy makrogolů se roztaví při teplotě asi 70°C a směs se míchá do vychladnutí. Poměry makrogolů jsou uvedeny v poznámce.
Ve třence s těrkou se rozpustí mupirocin v makrogolu 300 a postupně se přidává masťový základ (Macrogoli unguentum ČL 2017). Mast se důkladně promísí.

https://iplprecept.cz/prescription/mast_s_mupirocinem_2_15_g_kon_iplpreceptcz

Jedna z mála běžně užívaných hydrofilních mastí.

Krémy

Jedná se o polotuhé emulzní soustavy o/v (ambiderman, cremor anionicus, cremor basalis) nebo v/o (cutilan, cremor Burow). Na rozdíl od mastí je nelze zahřívat. Hranice mezi krémem a mastí se obvykle stanovuje na 20 % vemulgované vody.

Příprava krémů a emulzí se rozděluje na dvě metody, anglická (vhodná pro v/o) a kontinentální (vhodná pro lipofilní emulze).

Anglická technika
emulgátor se rozpustí v olejové fázi a k této směsi se po částech za míchání postupně přidává vodná fáze.

Kontinentální technika (suspenzní)
vhodná pro přípravu o/v emulzí s emulgátorem ze skupiny makromolekulárních látek. Příprava spočívá v suspendování emulgátoru ve vnitřní fázi a postupném přidávání vnější fáze (dochází k inverzi polarity, česky v/o -> o/v).

Krém s chloramfenikolem 2%, dexamethasonem 0,02% a nystatinem 50 g (nesprávně Podolská mast, správně Podolský krém)

Rp.
Chloramphenicoli 1,0
Dexamethasoni acetatis 0,01
Nystatini 3 mil IU
Cremoris Neoaquasorb ad 50,0

V třence s těrkou se důkladně smísí rozdrobněný chloramfenikol, nystatin a dexamethason-acetát s částí krémového základu typu Cremor Neoaquasorb. Ke vzniklé směsi se po částech přimíchává zbytek základu a krém se důkladně promísí.
Pro přípravu lze použít roztok dexamethason-acetátu v propyleglykolu 1% (Český lékopis).

https://iplprecept.cz/prescription/krm_s_chloramfenikolem_2_dexamethasonem_002_a_nystatinem_50_g_iplpreceptcz

Krém na fisury s nifedipinem 0,3% a lidokain-hydrochloridem 1,5% 50g

Rp.
Nifedipini 0,15
Lidocaini hydrogloridi 0,75
Basiscreme DAC ad 50,0

V třence s těrkou se důkladně smísí rozdrobněný nifedipin s malým množstvím krémového základu typu Basiscreme DAC, přidá se asi 10g krémového základu a lidokain-hydrochlorid a promísí se. Nakonec se přidá zbývající množství základu a krém se důkladně zhomogenizuje.

https://iplprecept.cz/prescription/krm_s_nifedipinem_03_a_lidokainhydrochloridem_15_50g_iplpreceptcz

Krém s tretinoinem 0,05% 50 g

Rp.
Tretinoini 0,025
Paraffini liq. 1,0
Butylhydroxytolueni 0,02
Basiscreme DAC ad 50,0

V kádince o vhodné velikosti se rozpustí při zahřátí butylhydroxytoluen (BHT) v tekutém parafínu,
za vzniku 2% roztoku. Roztok se v třence s těrkou důkladně smísí s tretinoinem. Do vzniklé suspenze se postupně přidává základ Basiscreme® DAC a krém se důkladně promísí.

Tretinoin je podezřelý z reprotoxicity

https://iplprecept.cz/prescription/krm_s_tretinoinem_005_50_g_

Pasty

Suspenze s vysokým procentem suspendované tuhé látky, často nad 50 %.

Pasta Schmieden 100 g

Rp.
Bismuthi subgallici 17,0
Zinci oxidi 20,0
Tritici amyli 20,0
Helianthi ol. 18,0
Adipis lanae cum aqua ad 100,0

V třence s těrkou se důkladně smísí rozdrobněný oxid zinečnatý, gallan bismutitý a pšeničný škrob. Ke směsi se postupně přidává slunečnicový olej a roztavený lanolin. Vše se důkladně rozetře a důkladně vymíchá do vychladnutí.

https://iplprecept.cz/prescription/pasta_schmieden_100_g_pp_92

Gely

Obvykle se jedná o soustavu souvislé a nesouvislé fáze. Výjimkou jsou xerogely vznikající vysušením klasického gelu.

Gely jsou v lékopise zmíněny zejména v článku Polotuhé přípravky ke kožnímu použití a dále
dle způsobu aplikace v článcích Oční přípravky, Orální přípravky, Nosní přípravky aj. Podle lékopisné definice jsou gely tvořeny tekutinami, které gelovatí za přítomnosti vhodných gelotvorných látek. Definice není příliš výstižná, z technologického hlediska je v gelu samozřejmě významnější složkou gelotvorná látka. Gely jsou polotuhé, z reologického hlediska plastické soustavy, které tečou (snižuje se viskozita) až po překonání určité hodnoty napětí (mez toku). Podstatou gelů je existence trojrozměrné síťovité struktury molekul polymeru, která je prostoupena kapalinou. Minimální koncentrace potřebná pro tvorbu gelu závisí na vlastnostech gelotvorné látky (tvaru částic, molární hmotnosti polymeru) i podmínkách přípravy.

Šnejdrová et al. | 2015; 11(4) | Praktické lékárenství

Emulgel s heparinem a bromhexinem 214 g (Bártíkovo mazání)

Rp.
Heparini natrici 0,2
Bromhexini hydrochloridi 0,12
Propylenglycoli 25,0
Olivae ol. 25,0
Alc. cetylici seu alc. cetylstearylici 2,0
Polysorbati 80 0,4
Carbomeri 980 1,0
Trometamoli seu Trolamini 1,4
Aquae conservantis ad 214,0

V nerezové třence se pod lampou rozpustí cetylalkohol (cetylstearylalkohol) v olivovém oleji a nechá se vychladnout. Bromhexin-hydrochlorid se rozpustí v 60 g konzervační vody zahřáté na 60-80 °C a nechá se vychladnout při teplotě místnosti.
V druhé třence se připraví karbopolový gel: karbomera a trometamol (nebo trolamin) se rozetře s cca 20 g konzervační vody za vzniku hustého gelu. Postupně se přímísí zbylé množství konzervační vody (cca 138 g) s rozpuštěnou sodnou solí heparinu, propylenglykol a polysorbát 80.
Za důkladného míchání se přidá roztok bromhexinu a po malých částech směs olivového oleje a cetylalkoholu. Doplní se konzervační vodou do konečného množství 214 g.

https://iplprecept.cz/prescription/emulgel_s_heparinem_a_bromhexinem_214_g_iplpreceptcz

Gel s klindamycin-hydrochloridem 1% 100 g (Klindagel)

Rp.
Clindamycini hydrochloridi 1,0
Propylenglycoli 10,0
Dinatrii edetatis 0,02
Carbomeri 980 1,0
Trometamoli 1,0
Aquae conservantis ad 100,0

Rozdrobněný karbomer, sodná sůl edetanu disodného a trometamol se rozetře s cca 20 g konzervační vody za vzniku hustého gelu. Přidá se klindamycin-hydrochlorid rozpuštěný ve zbytku konzervační vody a propylenglykol.

https://iplprecept.cz/prescription/gel_s_klindamycinhydrochloridem_1_100_g_iplpreceptcz

Gel s gentamicinem 0,1% 100 g

Rp.
Gentamicini sulfatis 0,17
Natrii hydrogenocarbonici 0,2
Glyceroli 85 % 12,0
Methylcelullosi 1500 3,0
Aquae purificatae ad 100,0

Gentamicin sulfát a hydrogenuhličitan sodný se rozpustí v čištěné vodě za pokojové teploty. V třence s těrkou se důkladně smísí methylcelulosa s glycerolem 85%. Ke vzniklé husté suspenzi se po částech za stálého míchání přidává vodný roztok gentamicin sulfátu a hydrogenuhličitanu sodného. Gel se nechá bobtnat několik hodin při teplotě 2-8 °C.

https://iplprecept.cz/prescription/gel_s_gentamicinem_01_100_g_iplpreceptcz

Metody přípravy v lékárně

Masti

Připravují se v neporézních třenkách z nerezu nebo melaminu. Jako u většiny IPLP se využívá geometrického ředění (dohledatelné jako geometric dilution):

1. Malé množství účinné látky se smísí s odpovídajícím množstvím vehikula
2. Do této směsi se postupně přidávají další díly vehikula v geometrickém poměru (dvojnásobné množství než předchozí krok)
3. Míchání pokračuje, dokud není dosaženo požadovaného množství a homogenity

Masti lze na rozdíl od většiny ostatní polotuhých přípravků zahřívat. U suspenzních přípravků se obvykle přistupuje k levigaci - rozmělnění léčiva v nataveném základu nebo malém množství kapaliny, ve které je léčivo nerozpustné (například tekutý parafín nebo propylenglykol).

V některých zemích se používá metoda přípravy na desce:

Krémy

Nelze je zahřívat. Podle polarity lze přistoupit k přípravě anglickou metodou (v/o) nebo kontinentální (vzácně, o/v). Lze též zmínit techniku in situ, kdy emulgátor vzniká zmýdelněním zásady a mastných kyselin.

U emulzních systémů obecně lze s výhodou užívat emulgátory, které se vybírají tak, aby byly rozpustné ve vnější fázi, případně lze použít dva emulgátory, každý rozpustný v jiné fázi.

Bankroftovo pravidlo:

„Fáze, ve které je emulgátor lépe rozpustný, představuje kontinuální fázi."
To znamená, že povrchově aktivní látky rozpustné ve vodě mají tendenci vytvářet emulze typu olej ve vodě a povrchově aktivní látky rozpustné v oleji vytvářejí emulze typu voda v oleji. Jedná se o obecné pravidlo, které se stále používá, ale považuje se za horší než teorie HLD (Hydrophilic Lipophilic Difference), která bere v úvahu mnohem více faktorů.

https://en.wikipedia.org/wiki/Bancroft_rule, strojově přeloženo

HLB škála:

Založená na poměru molární hmotnosti hydrofilní látky ku molární hmotnosti lipofilní látky, škála je 0–20.
Existují dvě metody výpočtu. Griffinova metoda:

HLB = 20 × M_{hydrofilní látka} / M_{lipofilní látka}

A přesnější Daviesova, která počítá s jednotlivými polárními a lipofilními skupinami v molekulách.

Hydrophilic-lipophilic balance - Wikipedia

Formulation of Emulsion | Pharmacy Notes - The Pharmapedia

Emulgátory

Kvaziemulgátory: látky stabilizující emulzi ne modulací povrchového napětí, ale změnou viskozity vnější fáze nebo obdobným mechanizmem. Nejčastěji se jedná o kermelózový gel, v kosmetice například cetomakrogol.

Kritická micelární koncentrace: koncentrace, při které začne povrchově aktivní látka tvořit micely (zjdnodušeně koncentrace, od které se daný emulgátor chová jako emulgátor).

V IPLP praxi se uplatňují především polysorbáty (Tweeny) 20 a 80 (číslo označuje počet navázaných ethylenglykolových jendotek). Oba přípravky jsou hydrofilní, Tween 80 se někdy užívá i pro stabilizaci soustav v/o.

Z lipofilních emulgátorů lze zmínit cetylstearylalkohol (Alcohol cetylstearylicus) - voskovitá směs látek, rozpustná v tucích. Kromě povrchově aktivního účinku pomáhá hydratovat pleť a stabilizovat kožní bariéru a lanolin, tuk z ovčí vlny. Dostupná je kyselina stearová (tvorba emulgátoru in situ v bazickém prostředí). Dále lze použít cholesterol, lecithin.

Gely

Některé gelotvorné látky (deriváty celulózy) mají netypickou rozpustnost v závislosti na teplotě, kdy jsou rozpusnté jen za studena. V praxi se tedy u tylózy přistupuje k rozetření v malém množství horké vody a následně vymícháváním do studena nebo se méně často nasype na povrch horké vody v třence a nechá se bobtnat při 2–8 °C.

Obecně je nutné gelotvornou látku dobře rozetřít v malém množství tekutiny kvůli zamezení vzniku hrudek, následně lze přimíchávat zbytek tekutiny. Vodné gely a roztoky mají se obvykle uchovávají v chladu a obsahují antimikrobní stabilizátory.

Předchozí otázka | Rozcestník | Následující otázka